Hlavně, že už se nemusíme učit venku, děkují studenti

16.10.2010

Pol-e Kandahárí je základní a střední škola v okrese Mohammed Agha v provincii Lógar na jihovýchodě Afghánistánu. V něčem se moc neliší od českých gymnázií – o přestávce děti běhají po chodbě nebo po dvoře a křičí, ti starší klábosí o tom, který učitel je přísný a který ne.

Tam ale většina podobností končila. Tady v Afghánistánu se Pol-e Kandahárí nevymykalo z průměru škol. Špatně placení učitelé se snaží ušmudlaným dětem vštípit zásady správného čtení, psaní a počítání, ale i dalších pokročilých vědomostí, aniž by k tomu měli dostatek učebnic nebo vhodné podmínky.

„Když jsem sem poprvé přijela, děti se učily venku před školou. Seděly tam, zabalení do vlněných čádorů, polovina z nich se ale klepala zimou,“ popisuje Klára Janotová, stavební inženýrka z civilní části PRT.

Mají střechu i lavice

Stačilo několik měsíců a díky úsilí Čechů se mohou studenti v Pol-e Kandahárí učit v důstojných podmínkách. České PRT postavilo v areálu školy novou budovu o šestnácti třídách pro pětistovku studentů a spravilo stávající budovy.

„Máme teď školu z cihel a betonu, ve třídě jsou dokonce lavice. Hlavně ale, že už se nemusíme učit venku,“ říká šestnáctiletý Abdul, když se ho zeptám, jak se mu líbí nová škola. „V zimě mrzlo, byl jsem i nemocný, teď v létě zase bylo hrozné vedro, nedalo se na nic soustředit. Dobré byly jen přestávky, to jsme se mohli zchladit u studny,“ popisuje, jak to vypadalo před rekonstrukcí.

„Spíš než stavět nové školy na zelené louce se snažíme rekonstruovat ty stávající. Když vidíme, že se někde děti učí na zemi v přeplněných třídách nebo dokonce venku, víme, že stojí za to školu rozšířit a opravit. Děti tam budou chodit dál a zlepší se jim podmínky,“ vysvětluje k projektům oprav škol Matyáš Zrno, šéf civilní části českého PRT.

Bylo to tam jako na tržišti

V minulém týdnu skončila také rekonstrukce školy v Darviši v okrese Pol-e Alam. Ani tam to před příchodem českého PRT neměli děti a učitelé lehké. „Občas to tu vypadalo jako na tržišti. Škola neměla oplocený pozemek, lidé si tu chodili, jak chtěli. To nebylo ani bezpečné, škola se mohla stát obětí nějakého teroristy. Navíc se děti musely učit v přeplněných třídách, na zemi, nebylo si už kam sednout,“ popisuje realitu před výstavbou nové budovy ředitel školy Násim Džán Alimchail.

České PRT v současnosti rekonstruuje ještě školu v Azře, v nejodlehlejším okrese provincie Lógar. I ta už je těsně před dokončením. Až bude hotová, do lavic v nové budově postavené Čechy tam usedne 240 dětí ve věku od 6 do 16 let.

„Na afghánské poměry jde stavba dobře, jen teď potřebujeme doladit nějaké nedodělávky. Občas sice musíme být při kontrolách staveb shovívaví, zároveň ale vyžadujeme kvalitu, za kterou platíme. Místní firmy, které na stavbu najímáme, se tak aspoň dost přiučí, je to takový capacity building,“ poznamenává k azerské škole stavařka Janotová.

Střední zemědělská škola – to je budoucnost

Nejsou to ale jen základní a všeobecné střední školyí, které Češi v Lógaru podporují. Ve spolupráci s ministerstvem školství PRT v současnosti připravuje projekt Střední zemědělské a mechanické školy, která bude stát v centru provincie v Pol-e Alam. Půjde o jednu z prvních zařízení tohoto typu v Afghánistánu vůbec.

Zároveň se bude jednat o první specializovanou střední školu v provincii Lógar. Přitom vzdělání tohoto typu, v oblasti zemědělství a mechanizace živočišné i rostlinné výroby, je zcela zásadní, protože téměř 90 procent obyvatel Lógaru se živí zemědělstvím.

Kristýna Greplová - Civilní část PRT