Voda a zavlažování je prioritou PRT

27.6.2008

Kolem malé betonové nádrže ve vesnici Jaša Kala na východě Afghánistánu je od rána živo. Postupně sem přicházejí ženy z okolních vesnic. Tradiční afghánský závoj, neboli burku, přehodí přes vysokou zeď a v nádrži umístěné pod úrovní země začne každodenní rituál - praní prádla. Voda přitéká podzemním kanálem neboli karézem, kolem kterého sedí několik žen v barevných šatech. Karéz začíná o několik set metrů dál, na úpatí hor, kde jsou zásoby spodní vody. Pomocí důmyslných studní z něj místní lidé po cestě nabírají vodu na pití. Z nádrže na praní prádla vodu kanál rozvádí dál, na zavlažování polí, tentokrát už po povrchu. Břehy kanálu jsou lemovány olšemi a trávou, kolem jsou zelená pole. Jaša Kala vypadá jako oáza, ale jediná věc, které se místní bojí, je nedostatek vody.

Válka poškodila zavlažovací systém

"Když přijedeme do vesnice, tak místní vždy zmiňují nedostatek vody jako svůj největší problém," říká Petr Kavka, stavař, který pracuje v českém provinčním rekonstrukčním týmu v Lógaru. I přes špatně prostupný terén, extrémní klimatické podmínky a omezený rozsah obdělávatelné půdy byl Afghánistán ještě donedávna v produkci potravin nezávislý a dokonce vyvážel do okolních zemí rozinky nebo granátová jablka. Dnes je naopak země nucena většinu potravin dovážet ze zahraničí. Následky války spolu s několika lety sucha, nejhoršího za několik desetiletí, se podepsaly na tradičních zavlažovacích systémech, které afghánští zemědělci používali po staletí. Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) bylo během válečných konfliktů v Afghánistánu zničeno více než 40 procent zavlažovacích systémů.

V zemi, kde se více než 85 procent obyvatel živí zemědělstvím, je přístup k vodě naprosto klíčový a důsledky mnohaletých bojů a sucha se podepsaly na celém zemědělství. Český provinční rekonstrukční tým (PRT) ve východoafghánské provincii Lógar se zaměří mimo jiné na opravy tradičních zavlažovacích systémů. Především na místa, kde zavlažovací kanály začínají, tedy na jezy a karezy, ale také rekonstrukci jediné funkční přehrady v provincii. Přehradní nádrž Surchab v distriktu Mohammad Agha bude složit k zavlažování v obdobích sucha. "Než přistoupíme k větším projektům, potřebujeme znát nejen rozsah škod a poškození zavlažovacích systémů, ale i hladinu spodní vody a základní vodohospodářské ukazatele Lógaru," říká Petr Kavka.

S kopáním studní opatrně

Vodohospodářské záznamy jsou staré téměř čtyřicet let, záznamy o průtocích neexistují v Lógaru vůbec a podrobné geologické a půdní mapy pro Lógar nejsou k dispozici. Podobně jako v celé zemi, i v Lógaru jsou zavlažovací systémy poškozené válečnými konflikty i nedostatečnou údržbou v posledních desetiletích. V posledních letech se na nedostatku vody podepsalo také několik extrémně suchých roků. Kilometry karézů, tradičních podzemních zavlažovacích kanálů, jsou poškozeny jak válečným konfliktem tak i stále klesající hladinou spodní vody. Nejen důsledkem klimatických změn, ale i hloubením mnoha nových studní, které narušily po staletí rovnovážný systém a stáhly vodu do větších hloubek vysychají karézy, které lidé pro závlahy používali po staletí. "Nemáme žádný odhad bilance zásob podzemní vody, takže nevíme, jestli má provincie kapacitu na 10 nebo 1000 dalších studní. Proto jsme se rozhodli, že v zemědělských oblastech, kde jsou doposud fungující karézy, nebudeme žádné studny hloubit," říká Petr Kavka.

Základem činnosti provinčních týmů je podpora místní vlády. Hlavním partnerem v oblasti vodohospodářství je pro Čechy v Lógaru pobočka afghánského Ministerstva vodního hospodářství a závlah. " Máme na starosti hospodaření s vodou v celé provincii, naši lidé pravidelně objíždějí všechny vodní díla a vyjednáváme s komunitami o jejich udržování," říká Šách Zamán, z vodního hospodářství a závlah v provincii Lógar. S takzvanými mirabi, neboli komisemi, které se starají o určité vodní dílo nebo rozhodují o hospodaření s vodou, vyjednává i PRT. "Je důležité, aby civilní experti z PRT s lidmi mluvili, aby jim vysvětlili proč do Lógaru přišli a jak jim chtějí pomáhat," říká Šách Zamán. V každé oblasti funguje propracovaný systém zvykového práva, kdy a na jak dlouho má každý člen komunity nárok na vodu. Na ustavení systému se sejde miraba, které se konkrétní úsek řeky nebo karéz, týká. Ve většině vesnic pak ze svého středu vyberou i člověka, který je odpovědný za udržování kanálu, jezu, či karézu. Ten je pak placený celou komunitou.

Rozvoj na základě nakreslené mapy

Čeští experti pomáhají ministerstvu také ve zmapování povodí v provincii Lógar. "Na první schůzku přinesli lidé z ministerstva ručně nakreslenou mapu vodních děl na řece Lógar, a to, v jakém jsou stavu měli jenom v hlavě, nevedli si žádné záznamy " říká Petr Kavka, který působí v rekonstrukčním týmu od jeho začátku v polovině března. "Poskytli jsme jim kvalitní mapu a propůjčili GPS a fotoaparát nejen proto, aby měli přesnější přehled o provincii, a my jsme věděli přesně, kde co je. Ale s přesnou mapou a seznamem problémů se budou moci bavit i s dalšími donátory o rekonstrukci jezů a karézů," říká Kavka.

Dalším problémem je hospodaření s vodou, která do Lógaru přiteče. "Nejvíc vody protéká Lógarem na jaře, ale nemáme přehrady abychom vodu zadrželi, nemůžeme jí zadržet a využít v době sucha," říká Šách Zamán. Češi se tak zaměří i na rekonstrukci zatím jediné lógarské přehrady. Vzhledem ke klimatickým změnám už pravděpodobně tradiční karézy a kanály stačit nebudou. "Několik posledních let bylo velice suchých a karézy postupně vysýchají, už se na ně nemůžeme spolehnout. Jediná možnost je, zaměřit se i na nové metody, jako je budování přehrad," říká Šách Zamán. Také v Jaša Kale si vesničané stěžují na stále menší průtok vody v jejich karézu. Zatím se sice lidé z hodní i dolní části vesnice na přídělech vody umí dohodnout, bojí se ale toho, že příští rok bude v karézu vody ještě méně.

Karla Štěpánková, civilní část PRT

Galerie

---

pristup_k_vode_v_logaru